[Scorn /Mick Harris]

V roce 1991 založil Mick Harris projekt Scorn s cílem proniknout do hudebních teritoriíí vyznačujících se rytmickými a hypnotickými kompozicemi založenými na bicích a base, ze kterých později vykrystalizovaly unikátně pulzující éterické zvukové koláže, jež přepsaly pravidla ambientního dubu. Scorn vychází z post-rockové a zároveň izolacionistické estetiky a zároveň začleňuje všeobecně přijímané žánry jako hip-hop nebo dub do extrémních poloh. Scorn, jako žijící a dýchající hudba pro masivní dubové soundsystémy, zaplňuje prostor a láká posluchače do temného, vroucího a jemného objetí nízkých frekvencí...a zároveň působí jako pestrá zvuková paleta tlumených vzdechů a výkřiků dýchající tam a zpět skrze reproduktory, čímž vytváří kulisu pro brutální zkoumání vlastního nitra a sebekonfrontaci. Svěže brutální.

 

[Autopsia]

Projekt Autopsia dlouhodobě dláždí cestu alternativnímu neoklasicismu, jehož organickou součástí jsou zároveň prvky industrialu, ambientu, minimalistické i experimentální elektroniky. Jeho díla jsou ale především komplexní útvary zahrnující také rozsáhlou produkci grafických objektů i designu. Projekt zapustil kořeny v druhé polovině 70. let minulého století v Londýně, pokračoval v 80. letech v prostředí kulturních center bývalé Jugoslávie a před patnácti lety si vybral za místo svého působení Prahu. V začátcích se zrodilo několik audiokazet, po roce 1989 bylo následně vydáno dvacet CD, nejdříve na amsterdamském labelu Staalplaat, později na německém Hypnobeat, londýnském Gymnastic Records a současně vyšly další skladby na kompilacích po celém světě. Jedna z kompozic tvoří součást soundtracku k filmu The Pillow Book od P. Greenawaye. Souběžně s hlavní produkcí Autopsia vznikly i vedlejší projekty - Autopsia TV a Illuminating Technologies.
V poslední době dochází k reinkarnaci a posílení tvorby spojením s novými zvukovými postupy projektu Achtar působícím v žižkovském Mustakillah studiu.

 

[Poladroid]

V polovině sedmdesátých let mladí Rusové v SSSR, kteří byli ovlivněni příchodem punku, new wave a electra, vytvořili mnoho hudebních projektů, které byly postaveny na zvuku syntezátorů, které si tito inženýři museli kvůli nedostatku nástrojů sami vyrábět. Mezi lety 1978 a 1986 bylo vydáno na čtyřicet alb v omezeném nákladu 300 kusů, jejichž unikátní zvuk nebyl Evropou nikdy objeven. V roce 1980 ruský imigrant Vladimir Volkov zamířil do Belgie, kde až do poloviny 90. let zpíval v několika noisových, grindcorových a deathmetalových kapelách. Poté se věnoval elektronickým a jazzovým experimentům a v roce 1998 na výletě do jeho domoviny našel ztracené záznamy zmíněných unikátních projektů ze sedmdesátých let. Rozhodl se zrekonstruovat tyto nahrávky pomocí starých ruských syntezátorových prototypů v kombinaci se současnými digitálními technologiemi. V roce 2002 pak založil vlastní vydavatelskou firmu Roulette Rekordz.

 

[Stormfield]

Šéf labelu Combat Recordings Stormfield se narodil na dálném východě, odkud se přesunul do Anglie pěstovat elektronickou hudbu. Spolupracoval na pořadu Liquid Injured Hearing labelu Fuel Records na rádiu Breaks FM a nyní pravidelně DJuje na rozličných soundsystémech v Anglii i v zahraničí. Vyrůstal na rodících se zvucích LFO, Aphex Twina, Black Dog nebo Autechre. V jeho laptopových freestylových setech absorbuje temné, divoké i podivné hluky, které zpětně transformuje, nasekává, komolí a vrací zpět v taneční formě brutálních breakbeatů, deformovaného electra a zběsilé basové elektroniky. V současné době je hlavním podvratným živlem na Combatu a zároveň rezidentem nocí Ammunition a Recon.